Neznámé deníky z Chrlic a Roznberka

Studie se zaměřuje na paměť první a druhé světové války ve dvou jihomoravských obcích – Chrlicích a Roznberku – prostřednictvím nově objevených deníkových a kronikářských pramenů. V centru pozornosti stojí individuální i komunitní způsoby zaznamenávání válečných událostí, které ilustrují, jak obyvatelstvo menších venkovských sídel vnímalo a interpretovalo dramatické historické zlomy dvacátého století.

První z analyzovaných memoárových materiálů tvoří deníkové záznamy vojáka a pozdějšího legionáře Františka Trenze, jenž se během rumunského zajetí ocitl ve skupině formované Milanem Rastislavem Štefánikem. Obsahově bohatější kronikářský záznam z Roznberku, vedený po řadu let Františkem Přichystalem, spolu s deníky Antonína Davídka a Miloslava Mulíčka, pak přinášejí svědectví o historických událostech očima těch, kteří byli pevně ukotveni v dané lokalitě.

Studie se pohybuje na pomezí orální historie, paměťových studií a mikrohistorie. Klade si otázku, jak mohou lokální prameny přispět k porozumění kulturní paměti v rámci určitého regionu. Pozornost věnuje také rozdílům mezi individuálním pojetím zápisu v soukromých denících a formálnějším stylem Pamětní knihy obce Roznberk.

Text analyzuje vybrané zápisy z obecních kronik, osobní deníky, korespondenci a pamětnické záznamy. Sleduje, jak se v těchto materiálech proměňovalo tematizování války, jaké motivy se opakovaly a jakou roli v nich hrál vztah „obyčejného“ člověka – drobného zemědělce, obchodníka či řemeslníka – k „velkým“ dějinám. Reflektována je také proměna způsobů zápisu: jazykové i stylistické strategie jednotlivých autorů se odlišují podle účelu, s nímž byl text tvořen, i podle míry komplexity pohledu na konkrétní události.